Tjumeňská oblast (nazvaná podle města Tjumeň ležícího blízko za Uralem) je nesmírně rozsáhlé území o rozloze asi 1,5 milionu km2 . Zdejší nedávno objevené ložiska ropy a zemního plynu jsou obrovské dosud ověřené zásoby zemního plynu představují více než 5 bilionů m3 , což je asi polovina všech světových zásob. Dosud odkryté ložiska zemního plynu dávají opodstatněnou naději, že zde bude možno těžit okolo 700 miliard m3 plynu ročně, tedy o něco více než těží v současnosti v USA, které byly dosud největším producentem zemního plynu na světě třetím údaje vycházejí na zásobách, které dosud spolehlivě ověřil průzkum Tjumeňskej oblasti. Jsou předpoklady, že lze počítat s dalšími vydatnými nalezišti zemního plynu ve větších hloubkách. Tranzitní plynovod budují podle dohody mezi vládou ČSSR a SSSR z prosince 1970 a umožní přepravu sovětského zemního plynu do NDR Itálie, NSR a Rakouska. Nyní 9 ledna 1973 dali do provozu východní čast pro přepravu plynu do Rakouska a Itálie. Už 1 dubna dají do provozu příslušný úsek západní části plynovodu umožňujíc dodávku plynu do NDR a 1 října 1973 má začít dodávat zemní plyn už i do NSR. Poplatek za tranzitní dopravu zemního plynu přes naše území bude SSSR platit dodávkami zemního plynu pro potřeby československého národního hospodářství. Koncepční řešení i vlastní výstavbu tohoto velkolepého a náročného díla svěřili do rukou čs. inženýrů, techniků a dělníků. Je to projev velké důvěry v tvůrčí schopnosti našich lidí.
Mimořádnost této stavby spočívá nejen v objemu investovaných prostředků, ale i v technické náročnosti a v krátkém termínu na její realizace. Členitost terénu v ČSSR a poměrně značný počet vodních toků vyžaduje individuální řešení přechodů plynovodu přes řeky - protože potrubí se neklade na dno řek. Pro přepravu na našem území je třeba vybudovat sedm kompresních stanic. Na stavbě pracuje obrovský počet speciálních strojů a mechanismů: bagrů, buldozerů, svařovacích poloautomatů, vrtných souprav, strojů na ohýbání trubek velkého průměru, pokladače potrubí, izolačních strojů a dalších. Jsou to jednak naše československé stroje a mechanismy, ale i z dovozu. Řídicí provozu tranzitní soustavy na území ČSSR se soustřeďují v našem centru v Praze které vyřizuje příslušným dispečerským zařízením se samočinnými počítači. Tranzitní plynovod pomůže řešit rozvoj plynofikace na celém území ČSSR. Postupně nahradí svítiplyn a pomocí zemního plynu se vyřeší současně i otázka detoxikace svítiplynu. Přínos tranzitního plynovodu je ovšem významný především z hlediska dlouhodobé bilance paliv ČSSR, protože vlastních zdrojů nemáme dost. Vždyť množství 3.5 miliardy m3 zemního plynu, rezervované z celkové kapacity 27 miliard pro naši potřebu, představuje při kalorickém srovnání náhradu asi 10 milionů tun hnědého uhlí.
Zdroj: Časopis Elektrón
