V období socialistického Československa šlo o maloobchodní prodejny (TUZEX, podnik zahraničního obchodu, ve kterém se prodávalo zboží zejména z kapitalistických zemí). Tato obchodní síť byla přístupná pouze občanům, kteří disponovali takzvaným devizovým účtem. Byli to obvykle pracovníci z různých odvětví socialistického hospodářství s místem výkonu práce v zahraničí (část mzdy dostávali v zahraniční měně, která se ukládala na jejich devizové účty) a aktiva přeměňovali za takzvané odběrné poukazy Tuzexu, lidově nazývané BONY, za které se domácímu obyvatelstvu i cizincům prodával tuzemské nebo zahraniční rozličné zboží (bony nebyly zpětně směnitelné a platily pouze na území ČSSR. V prvních letech existence Tuzexu odběrné poukazy (bony) platily jen 3 měsíce. V 80. letech to byl již jeden rok.) .Tuzex prodával zejména západní zboží, v menší míře domácí zboží určené k exportu, a to zejména takové, které jinak bylo v obchodní síti ČSSR nedostupné nebo nedostatkové. Prodával také podle individuálních požadavků zákazníků. Slovo TUZEX je zřejmě zkratka slov „tuzemský export“. Existence Tuzexu měla zaručit, že valuty od obyvatelstva i "devizových" cizinců nakonec získá stát. Navzdory úspěšnosti těchto maloobchodních prodejen, Tuzex v 90. letech minulého století nakonec zanikl.