Bilíkova chata (lidově nazývaná Bilíčka) je vysokohorskou chatou ve Vysokých Tatrách. Leží na jihovýchodním úpatí Slavkovského štítu na místě zvaném Kancel  blízko Hrebienka, odkud k ní vede stezka i cesta. Na místě dnešní Bilíkovy chaty stála od roku 1875 jednoduchá Růženina chata. Roku 1884 k ní přibyl o něco větší turistický hotel, který však později spolu s chatou vyhořel. Roku 1893 postavili na jejich místě dva hotely majitelé Spišskosobotské lesní společnosti. Hotely tvořily malou osadu zvanou Studenopotocké lázně. Tyto hotely však roku 1927 vyhořely. Na jejich místě byla 22. prosince 1934 otevřená Guhrova chata, která byla roku 1936 ještě stavebně rozšířena. Po 2. světové válce byla k chatě přistavěna turistická ubytovna a v roce 1946 byla přejmenována na Bilíkovu chatu na počest lyžaře a závodníka Pavla Bilíka (1916 - 1944), jehož Němci jako účastníka SNP zajali při Starém Smokovci a 7. září 1944 v Kežmarku popravili.