pondělí, 10 duben 2023 16:29

Konzerva - nebo jak se vyrábí její tělo

Napsal(a)
This article has words
Reading time is around minutes.
Reading difficulty level :
Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)
Konzerva - nebo jak se vyrábí její tělo i obsah Konzerva - nebo jak se vyrábí její tělo i obsah Časopis Elektrón

VEDOUCÍ V NAŠÍ samoobsluze káže prodavačkám stavět vedle regálů "pyramidky" z konzerv. Na pohled je to efektní. Vizuální efekt však zcela zbledne vedle zvukového efektu, když neopatrný kupující zavadí o půldruhametrovou pyramidku z džusů a ta se s rachotem doporučuje. prodavačky šemrou a neopatrný kupující by se nejraději propadl pod zem. A teď si zkuste představit ,,zvukový efekt" u linky, na které za minutu zarachotí 240 plechovek. Ovšem prázdných. Hluk v provozech v národním podniku OBAL v Novém Městě nad Váhom místy dosahuje 100 decibelů. Snížení hladiny hluku je jedním z tematických úkolů, vypsaných pro letošní rok pro vynálezce a zlepšovatele v tomto podniku. Dokud však něco nevynaleznou, plechovky budou vesele rachotit dál. Protože na těch 17 vagónů plechovek, které zde denně (!) vyrobí, netrpělivě čekají naše konzervárny a další podniky. Zdánlivě není nic jednoduššího, než vyrobit tradiční plechový obal na konzervu. Zejména na automatické lince KEZL 100 z NDR. Tabule plechu si stroj podává do nůžek, ostříhané plechy vytvaruje do válce, Šev zapájí cinovo-olověnou pájkou nad otevřeným plamenem a dopravník posouvá pláště konzerv do obrubovacího stroje. Další stroj lisuje dna a víčka a nanese po obvodu vrstvičku latexového těsnění. Po vysušení v pecích uzavírací stroj připojí na pláště konzerv dna a plechovka je prakticky hotová. Přejde ještě zkoušečkou a může jít do expedice. Víčka balí zvlášť vždy příslušný počet k plechovkám. Jednoduché, ale... - Ale plechovka je ve skutečnosti nemírně náročný výrobek, říká Ing. Miroslav Adam z odborného normalizačního střediska obalové techniky v pražském IMADOS-u (Institut manipulačních dopravních obalových a skladovacích systémů). Požadavky, které klade na obaly potravinářský průmysl jsou pochopitelně vysoké. Divili byste se jakými rozličnými a přísnými zkouškami musí plechovky projít než se do nich smějí dát potraviny! Opravdu jsem se divila, když jsem se dozvěděla, na čem všem závisí kvalita plechovek. Pojďme však zcela od začátku. Slovo konzervovat pochází z latinského conservare, což znamená uchovávat. Konzervárenská technologie tedy vhodným úmyslným zákrokem uchovává potraviny na delší dobu, podstatně delší, než by vydržely v přirozeném stavu. Nejrozšířenějším zákrokem je sterilizace při které se teplem zničí původci nežádoucích mikrobiálních změn. Aby však takto sterilní potravinu bylo možno skladovat, je třeba ji ve sterilním stavu udržet i nadále. K tomu slouží obal, který chrání obsah před působením vlivů vnějšího prostředí a vytváří ve svém nitru určité mikroklima. Tradičním a historicky nejstarším konzervárenským obalem jsou plechovky.

Již začátkem minulé století se pařížský kuchař Appert pokoušel konzervovat potraviny v plechovce varem. Svůj způsob popsal přibližně takto naplněná plechovka se zahřívá horkou párou nebo vodou. Malým otvorem ve víčku plechovky uniká přebytečný vzduch a když unikne otvor se za cínuje. Neprodyšně uzavřená plechovka se lej zahřívá ve vodě, jejíž bod varu lze přidáním různých soli zvýšit. Po pařížském kuchaři rozpracoval konzervování látek zvýšenou teplotou známý francouzský chemik Louis Pasteur (po něm se tento způsob nazývá pasterizací). Pro široký sortiment potravin, konzervovaných pasterizací a sterilizací – zeleninu, ovocné džusy, hotová jídla, dětskou výživu, masné a rybí výrobky jsou vhodným obalem právě konzervové plechovky. Chrání náplň před vnějšími vlivy, proti světlu, kyslíku nepropouštějí mikroorganismy, jsou neprodyšné, nerozbitné, poskytují při konzervování možnost rychlejšího zchlazení, mají vysokou mechanickou odolnost, která umožňuje dokonalou mechanizaci a automatizaci v konzervárnách a jsou poměrně lehké. Celá řada výhod. Pravda, pokud jsou plechovky tak kvalitní, jak mají být. Jejich kvalita nezávisí pouze na kvalitě jejich přímé výroby, ale také na kvalitě plechu a laku. Na výrobu plechovek se používají ocelové pocínované plechy. Pro potravinářství jsou to plechy silné 0,20 až 0,26 mm, informoval mě v n. p. OBAL v Novém Městě nad Váhem vedoucí technolog přípravy výroby Pavol Jurkovič. Plechy dodávají výlučně Východoslovenské železárny. Ve výrobě, kterou mě doprovázela technologička Mária Sčevková, jsem balíky těchto plechů viděla. Jsou dokonale zabaleny v pozinkovaných ochranných pleších, což balíček to tisíc kg. Stříbřité, tenké, lesklé, denně je zde spotřebují asi 100 tun. Ale na chodbě závodu jsem si všimla vypsané tematické úkoly pro zlepšovatele a jedna z nich nabádala vyřešit problém, aby se „plechy netolerančních tloušťek nedostávaly do nůžek a na kde zapříčiňují poruchy“. Zeptala jsem se na to a odpověď nebyla velmi potěšitelná: přípustná tolerance při moderních automatických linkách je 0.02 mm, tuto toleranci plechy z VS2 překračují častěji, než by to výrobcům plechovek bylo milé.

Tak či onak, is plechy je třeba spořit. Přestože se při výrobě plechovek snaží, aby odpad byl minimální při množství 100 tun denně je ho i tak dost.
— Dáváte ho Sběrným surovinám, že? ptám se soudružky Ščevkové.
— No ne přímo. Pocinované plechy vozí do Brna, kde je odcinovávají a teprve potom je mohou sběrné suroviny předat opět železárnám.
Copak je cin tak úzký profil? Je. Konzervové plechovky jsou oblíbené po celém světě a jejich výroba stále stoupá. V současnosti se odhaduje spotřeba cínu na konzervované obaly celosvětově na 200 tisíc tun. Podle odhadnutých zásob tohoto kovu budou požadavky na výrobu plechovek kryty ještě na 20 let. A to není mnoho. Úspory cínu při výrobě pocinovaných plechů lze dosáhnout dvěma cestami. První je elektrolytické pocínování plechů. Cínování totiž lze provádět buď v tavenině, kde na plech nanesou 27 až 36 g Sn/m2, nebo elektrolyticky. Tento druhý způsob představuje proti žárovému pocínování až 45procentní úsporu cínu. Další možná řešení: náhrada cínové vrstvy lakem, plasty, hliníkem nebo chromem. Výzkum v tamto směru pokračuje iu nás.
- Dělali jsme například zkoušky s pochromovanými plechy a byly slibné, - dodává Ing. Eduard Němec, výzkumný pracovník technologie balení potravin v IMADOS-u. Mimochodem, když už jsme u tohoto problému, odcínovávání odpadu pocínovaných plechů vychází dražší než dovezená surovina. Z toho je vidět nejlepší, jak je třeba s cínem spořit. Na pocínovaný plech pro konzervy dávají vrstvu laku. Používají se tzv. zlatolaky a pigmentové hliníkové laky. Na plechy je nanášejí ještě ve výrobě, tedy ve VSŽ. Laky zase vyrábějí převážně ve smolenickém Chemolaku. Jeden z jejich nejnovějších výrobků – zlatolak Al – je disperze hliníkového pigmentu v roztoku pryskyřice ve směsi organických rozpouštědel s přídavkem zušlechťujících přísad. Nalakované plechy vypalují při teplotě 200 °C. Vypálený lakový film je zdravotně nezávadný a odolává obvyklým podmínkám při sterilizaci (obvyklé podmínky jsou 30 minut pod bodem varu pro ovoce a zeleninu a 60 až 90 minut při 121 'C pro náplně masa, ryb apod.) a přitom všem se stává, že si koupíte konzervu, řekněme: „Bravčového masa ve vlastní šťávě" a když ji otevřete, můžete zažít nepříjemné překvapení: vnitřek otevřené plechovky je jakýsi „zajetý", místy jsou na jejích stěnách nepravidelné černé fleky. Je snad konzerva zkažená?
— Rozhodně ne, — vysvětlují odborníci. lde o tzv. „mapování“, které se někdy vyskytne při konzervách s masovou náplní.
— To máte tak, — říká inženýr Němec.
— Konzerva musí být neprodyšným obalem, nesmí v něj nic jít ven ani dovnitř. Kdyby tomu tak nebylo, obsah konzervy by se zákonitě velmi brzy pokazil. Při vaření z masa ucházejí sirníky. Pokud vaříte maso v hrnci, sirníky unikají zpod pokličky ven. Z konzervy nemohou. Aby se to nestávalo, musí konzervárně používat pro masné náplně nejkvalitnější plechovky, tedy plechovky s kvalitnějším lakem jako například pro hrášek či fazolku.

Pro každý druh náplně tedy vyrábějí jiné plechovky? Ing. Adam: — Pokud jde o vztah náplně k povrchové úpravě plechovky, lze jít dvěma cestami. První je vyrábět různé plechovky pro různé náplně. I některé druhy ovoce, například višně a jahody, jsou ve vztahu k obalu značně agresivní. Ale v praxi je to strašně komplikované, konzervárenské závody nemohou předem odhadnout, kolik se v této sezóně urodí jahod a kolik jiného ovoce. Objednat přesný počet potřebného druhu plechovek je obtížné. Druhá cesta je snažit se vyrábět co nejuniverzálnější plechovky, při jejichž výrobě by se používaly relativně univerzální nátěrové hmoty. Tedy rozlišovat pouze plechovky pro masné náplně a pro ostatní náplně. Tato cesta je schůdnější a u nás se snažíme jít. A tak jsme se v debatě dostali až ke zmíněným zkouškám - povinnému hodnocení konzervových plechovek. Jedná se o osm zkoušek: posouzení vzhledu, zkouška neprodyšnosti, stanovení souvislosti lakového povlaku, zkoušku odolnosti vnitřního lakového povlaku, zkoušku odolnosti vnitřního lakového povlaku proti sirným sloučeninám, chuťovou zkoušku, stanovení plošné hustoty cínového povlaku.

Podrobný popis těchto zkoušek by vystačil na dvě takové reportáže, takže jen několik zajímavostí. Zkoušku odolnosti vnitřního lakového povlaku proti vlivům vnitřních náplní provádějí pomocí sladkého roztoku (v 500 ml 80 C teplé vody rozpustí 20 g kyseliny citrónové a 200 g cukru a po rozpuštění roztok doplní pitnou vodou na objem 1000 ml) a kyselého modelového roztoku (v 500 ml) 80 C teplé vody rozpustí 40 g kyseliny octové řadové a 20 g jedlé soli a roztok rovněž doplní vodou na objem 1000 ml). Zkoušené plechovky naplní těmito modelovými roztoky, uzavřou je a ve vodní lázni zahřívají při bodu varu 30 minut. Plechovky uloží na 7 dní do termostatu o teplotě 40 C, poté je otevřou, vyprázdní, vypláchnou pitnou vodou, osuší a po hodině klimatizace volně na vzduchu při teplotě 20 °C hodnotí vzhled lakového povrchu, připadne korozi a puchýře. Nebo chuťová zkouška: plechovky a víčka opláchnou 50 °C teplou vodou, naplní destilovanou vodou sehranou na 100 °C a uzavřou.Poté je ve vodní lázni sterilizují 30 minut, ochladí na 30 stupňů a tříčlenná komise obsah anonymně a individuálně ochutnává.Každý z posuzovatelů dostane jako srovnávací vzorek vodu a spolu s ní dvojici vzorků, z nichž jeden je totožný se srovnávacím vzorkem.Každý posuzovatel tento postup opakuje čtyřikrát u různých plechovek (no dobrou chuť! Ale někdo to dělat musí).Dle výsledků zkoušek zařazují hodnocené plechovky do tří stupňů jakosti. ČSSR vyrábí plechové obaly šest závodů - pět v ČSR a jeden v SSR.V novoměstském OBALu dělají co mohou, přesto pokrývají požadavky zákazníků jen asi na 70 procent. „Abychom mohli vyrábět více, potřebovali bychom nové prostory i nová strojní zařízení,“ říká výrobní náměstek. p. OBAL, Milan Macúch. „A to vůbec není jednoduché.

V Novém Městě nad Váhem nevyrábějí pouze klasické plechovky pro potravinářský průmysl, ale také tzv. lakovky na barvy, laky a chemikálie, hranaté konvy na oleje i ředidla. Dělají i nízké dvoudílné konzervy (plní se do nich ryby – makrely či sledě), při kterých se dno i plášť konzervy vylisují z jednoho kusu plechu. Tyto tzv. plechovky z taženého plechu jsou ve světě stále oblíbenější.
— No pokud se má z jednoho kusu plechu vylisovat „normálně“ vysoká konzerva, musí to být plech určitých vlastností. Zatím takové plechy doma nemáme a dovážet je nemíníme, — říká inženýr Adam.
— Totéž platí io víčkách konzerv z hliníkových plechů, jaké jsou například na plechovkách s pivem.Znáte to — stačí zatáhnout za kroužek a konzerva se otevřít.Pro spotřebitele by bylo výborné, kdyby nemusel konzervu pracně otevírat otvírákem, zatáhl by pouze za kroužek na víčku. z hlediska našeho národního hospodářství je důležité využívat především u nás vyráběné plechy i laky.I z nich lze vyrábět kvalitní plechovky.Všichni, co se o to snaží, si uvědomují jedno: obal představuje asi 10% z ceny výrobku. řekněme, 1 Kčs, chrání v sobě obsah za 5, 10 i více korun.Kdyby byl obal nekvalitní, znehodnotil by několikanásobně dražší výrobek.

Zdroj: Časopis elektrón

Číst 280 krát
R.F.K.

Šéfredaktor magazínu

Zanechat komentář

Zverejnenie komentára z dôvodu neúnosných reklamných aktivít niektorých návštevníkov podlieha schváleniu administrátorom. Tým ale nie je dotknutá sloboda slova, ak nie sú porušené pravidlá tohoto portálu. Komentáre sú následne zverejnené do 24 hodín.

 

Vyhľadávanie

 

70. léta normalizace

Sklenka vína ti neuškodí, a plnou bečku nevypiješ.

Slovácké přísloví

Jiří Menzel

Tolerance není lhostejnost, ale moudrá víra, že i ten druhý může mít pravdu.

 

ONLINE

Právě přítomno: 356 hostů a žádný člen

Nedal pán boh svini rohy, ani žene mužské nohy.

Slovenské príslovie

 

Socializmus

  • Masné výrobky za socializmu
    Masné výrobky za socializmu Byly masné výrobky za socialismu chutnější, zdravější? Určitě ano! Takto si zřejmě odpověděla většina z čtenářů věkové kategorie 40+ už…
 

Připravované články

Rozhovor pomocí hvízdání? A proč ne.

Rozhovor pomocí hvízdání? A proč ne.

Technika vyluzování zvuku v podstatě není odlišná od běžného hvízdání. Hvízdat lze zaokrouhlením obou rtů nebo pomocí prstů v různých polohách.

Datum zveřejnění:
%PM, %01 %500 %2024 %13:%dub


Loading ...
Magazín retro spomienok so širokým časovým tématickým obsahom z obdobia bývalého Československa.
Retromania 2010 - 2024. Všetky zobrazené ochranné známky, fotografie a informácie sú majetkom ich oprávnených vlastnikov.
Tento projekt zrealizovalo holdysoftware.sk

Tyto webstránky využívají soubory Cookies. Pokud pokračujete bez změněných nastavení cookies, souhlasíte s jejich použitím. Přečtěte si informace o tom, jak používáme cookies a jak je můžete odmítnout nastavením svého prohlížeče.