RetroMánia

Termín vymalování BYTU si můžeme stanovit sami, ale nyní už jen v tom případě, pokud se rozhodnete vymalovat si sami. Nejenže si vymalujete, kdy budete chtít, ale také podle vlastních představ. A to už nemluvíme o tom, že za málo práce a opravdu minimální náklady bude celý byt jako nový. Pokud jste ještě nikdy sami nemaľovali, možná, že máte trochu obavy. Zkuste to jednou a uvidíte, že to není tak strašné Několik základních rad vám dáme už dnes a všechny potřebné věci dostanete ve velkém výběru ve speciálních prodejnách BARVY LAKY nebo DROGERIE, právě tak jako po drobné a cenné informace našich odborníků S kvalitními malířskými základními běloba jako je Osmal nebo Malbyt vymaluje každý. Osmal i Malbyt jsou kvalitní a moderní nátěry v prášku na vnitřní nátěry stěn a stropů pro malíře z povolání i amatéry. Nic víc s nimi nemusíte dělat, pokud jejich den před malováním rozpusťte. Hovoříme den před malováním, ale mysleme večer. Nemusíte mít tedy strach, že byste dali hodně nebo naopak málo klihu Osmal i Malbyt obsahují už optimální množství klihového pojidla, proto tyto obavy odpadají. Oba prostředky lze také po přecezený použít k prostřik malířského nátěru. Velmi snadno se tónují a to tak pro nátěr i na prostřik nebo válečkování. Oba dostanete v 5 kg balení za stejnou cenu 7,50 Kčs.

STALI JSME NA BŘEHU A dívali na vzdalující se Albattros. Byl už tak daleko, že jsem nemohl rozeznat zda jsou na palubě lidé. Pak se nad komínem objevily bílé obláčky kouře a několik vteřin nato jsme zaslechli náhle zatroubení lodě. Hotovo, řekl otec. Nyní se můžeme do vůle hrát na Robinsona! Máme skutečný neobydlený ostrov, chaloupku, ba i Pátka. Bylo to dobře vymyšlené, dat nemotornému robotovi pátečního jméno. Byl celkem novy. Pod hřejivým paprskům slunce mu vystupovaly z každé štěrbiny kapičky oleje. Podívej, jak se potí, řekl jsem. No a teď kdo dřív? - vykřikla máma a my jsme se rozjeli o závod k domu. Před cílem jsem klopýtl o kořen a spadl na zem. Otec to označil za nešťastnou náhodu a navrhl běh opakovat. Mama projevovala obavy, jestli jsem se velmi neuhodil. Řekl jsem, že je to maličkost, a že mažeme opět běžet. Vtom však zazněl zvonek a otec poznamenal, že je to určitě výzva z Albatros, a že závody třeba odložit. Zvonek vyzváněl a vyzváněl dokud otec nezapojil videotelefon. Na obrazovce se objevil kapitán Albatros. Jako dříve, nyní měl na sobě skafandr.

Ačkoliv číslicové náramkové hodinky se stále více rozšiřují a jejich přívrženci se těší, že v krátké budoucnosti zcela vytlačí z používání hodinky klasické (analogové), mají i tyto své zastánce. Ti tvrdí, že číslicové zobrazení času je jen módní záležitostí a že budoucnost patří krystalem řízeným a baterií poháněným hodinám s ručičkami. Za největší výhodu klasických hodinek se považuje skutečnost, že na odečítání času stačí i letmý pohled na ciferník, kde podle vzájemné polohy ručiček vnímáme téměř podvědomě správný časový údaj dokonce i tehdy, když na ciferníku nejsou vůbec žádná čísla. Při pohledu na číslicový displej musíme důsledně identifikovat každou jednotlivou číslici, jinak se správný čas nedozvíme.

Od veletrhu k veletrhu ... to je období, ve kterém se jeden veletrh končí, aby se začaly přípravy na další. Přípravy, které vyjdou z výsledků předchozí práce a jsou odrazem záměrů naší společnosti pro dané období. Právě tak se formoval Mezinárodní veletrh spotřebního zboží, který se tohoto roku uskutečňuje ut po osmé ^{píše se rok 1977 (poznámka redakce)}. Veletrh je zrcadlem současných úkolů našeho hospodářství. V této pětiletce bude muset náš spotřební průmysl i obchod energičtější řešit nedostatky v sortimentu zboží a rychlejší obměňovat zboží dlouhodobé spotřeby. Maloobchodní prodej průmyslových spotřebních výrobků má do roku 1980 zvýšit o 30%. Proto ve výrobě spotřebního zboží budeme v mnohem větší míře než dosud použivat vhodné formy licenční výroby, kooperaci a specializaci se zeměmi RVHP i s dalšími státy. Problémem spotřební výroby - tentokrát především textilnímu průmyslu - se věnuje i letošní Mezinárodní veletrh spotřebního zboží v Brně. Státní expozice veletrhu ukáže, jak si představujeme a jak ve skutečnosti naplňujeme úlohy šesté pětiletky.

AČKOLI VÍME, že vy mladí máte raději, když svůj rozhlasový přijímač můžete nosit všude s sebou, i tak by mohl být ve vaší pokoji stolový rozhlasový přijímač. A když ne ve vaší pokoji, tak by měl zcela určitě ozdobovat obývací pokoj. Bude ji ozdobovat nejen svým vzhledem, ale také zvukem, pokud si přijdete s rodiči vybrat jeden z pěkných moderních přístrojů. Když toužíte i po gramofonu můžete získat oba přístroje najednou, pokud si vyberete v našich speciálních prodejnách ELEKTRO, podniků Domácí potřeby, některé z moderních gramorádií.Keď jsme již zmínili tyto dva přístroje v jednom, tak jimi al začneme. V této kombinaci vám zaberou méně místa.

Poprvé 14. dubna 1962 zazněla znělka magazínu o motorismu a cestovním ruchu z bratislavského studia v Československém rozhlase. Od začátku bylo těžiště relace zaměřené především na bezpečnost silničního provozu, ale aby vysílání nebylo monotónně, zahrnovala i další stránky motorismu a v těch dobách se stala jednou z nejsledovanějších relací Československého rozhlasu.

Dodatek k názvu článku je záměrný a dozvíte se, co způsobovaly první vyráběné verze tohoto vozidla, které měly mít sportovního ducha.
Škoda Rapid byl automobil vyráběný v Automobilových závodech Mladá Boleslav n. p. v Československu v letech 1984 - 1990. Šlo o dvoumístné kupé (2 + 2) se dvěma nouzovými sedadly v zadu a s motorem vzadu. Lidově nazývaná Rapidka byla přímým nástupcem vozu Škoda Garde.

Obvykle se dnes zvykne říkával, že chuť chleba za socialismu byla lepší. Při výrobě chleba se v těch dobách používala metoda klasického kvasu takzvaného třetího stupně. To zajišťovalo chlebovému cestu dostatečné zakyselení, bez nutnosti používat ve výrobním procesu pekařské droždí. Takto upečený chléb měl výbornou chuť a vůni, na kterou dnešní pamětníci snad rádi vzpomínají. V Československu se chléb pekl ve veľkopekárnách (šlo o národní podniky). Typická velkokapacitní pekárna měla tři pece. Průměrná krajská pekárna zásobovala pekařskými výrobky přibližně sto tisíc obyvatel. Metoda kvasu třetího stupně při výrobě chleba byla vyvinuta v průběhu 60. let 20. století v bývalém Výzkumném ústavu mlýnského a pekárenského průmyslu v Praze. Kvas se v tedy vyráběl nepřetržitě.

Za začátek průmyslové hodinářské výroby v poválečném Československu lze považovat rok 1946 a to Chronotechnou v Liberci. Komunistická vláda po roce 1948 rozhodovala, kde se na území Československa budou vyrábět náramkové hodinky. V "ohni byly dvě želízka" - Adast Adamov a Chronotech v Novém Městě nad Metují. Vyhrála Chronotechna, která nabídla vyspělejší a modernější typ hodinářského strojku. Od dva roky později byl založen národní podnik Chronotechna, ale už se sídlem ve Šternberku. Výroba náramkových hodinek byla v těch časech unikátem, protože náramkové hodinky v té době vyrábělo pouze 8 zemí světa. V roce 1954 bylo vyrobeno prvních 5 prototypů hodinek, které vycházely z francouzského hodinového strojku LIP R 25. Disponovali 15 rubínovými kameny, kotevním krokem a samokompenzačním vláskem. Prototypy hodinek vznikaly v různých variantách. Některé měly pouzdro chromované, jiné dokonce zlaté. Prototypové hodinky s výrobním číslem 4 dostal darem tehdejší československý prezident Antonín Zápotocký. Sériová výroba započala až v roce 1957. První prototypy hodinek měli označení Spartak, značka PRIM byla zapsána až v roce 1956 a národní podnik Chronotechna začala označovat všechny své výrobky značkou PRIM - konkrétně budíkem a nástěnným hodinám a následně se stejná značka začala používat i pro náramkové hodinky v závodě Chronotechna v Novém Městě. V roce 1969 se podnik osamostatnil a získal obchodní jméno ELTON. Po roce 1989 byl národní podnik Chronotechna zprivatizován a následně nastaly výrazné změny, které zapříčinily, že značka PRIM začala upadat. Závod v Novém Městě nad Metují byl v roce 1994 nucen zastavit výrobu a po celou dobu montuje hodinkové strojky ze svých nahromaděných zásob, až do doby, kdy se značka PRIM stává ikonickou historií.

Liptovská Mara vodní nádrž na středním Liptově na Slovensku, při Liptovském Mikuláši. Vodní dílo je součástí systému přehrad Vážské kaskády. Liptovská Mara byla vybudována v letech 1969-1975 (výstavbu zabezpečoval Váhostav v letech 1965 - 1975. Rozsah investic přestavělo přes 800 milionů Kčs. Výkupní hodnota soukromých nemovitostí, kterou zaplatil stát, byla 67 milionů Kčs .). Při výstavbě díla bylo zaplaveno 13 obcí (Čemice, Demčín, Liptovská Mara, Liptovská Sielnica (pôvodná), Nižné Dechtáre, Paludza, Parížovce, Ráztoky, Sestrč, Sokolče, Vrbie, Vyšné Dechtáre) a z části Liptovský Trnovec Bukovina. Spolu bylo vysídleno 940 rodin, což představovalo 4 tisíc obyvatel. Obce v zatopenej oblasti patřily nejen mezi nejstarší v Liptově, ale i na Slovensku. Tato oblast byla podle archeologů osídlena již v 9. století a obec Liptovská Mara vznikla pravděpodobně v tomto čase. Celkový objem vody v Liptovské Mary je 361,9 mil. m³. Těleso zemní přehrady je v koruně dlouhá 1350 m. Vodní elektrárna stojí při vzdušné patě přehrady (voda je přiváděna ocelovým potrubím o průměru 670 cm) než 45 m vysoký objekt.