Během celého tohoto děje se struktura původní látky, neboli bentonitu, nemění. Protože vyměňovanými komponenty jsou kationty a anionty, mluvíme o iontoměničích. Nejdůležitějším přírodním iontoměničem je právě bentonit. Mnozí vědci charakterizují bentonit na základě jeho atraktivních vlastností jako novou základní surovinu 20. století. Vlastnostmi se podobá množství současných organických makro-molekulárních látek, čímž v určitých oblastech využití konkuruje kovům, dřevu, přirozeným textilním vláknům, tradičním stavebninám a pod. Stále více rozšiřuje pole uplatnění této suroviny v našem průmyslu i v zemědělství. Za relativně krátké časové období se počet oblastí jejího praktického využití zvýšil z 30 téměř na 250. čili právem se v odborných kruzích hovoří o tzv. „bentonitové explozi“ našich dob.

Co je BENTONIT

Bentonit je jílovitá hornina, která vzniká zvětráváním vulkanického popela a sopečných hornin, jako je čedič a tuf. Je známý svou schopností bobtnat, když přijde do kontaktu s vodou, a má vysokou sorpční schopnost, což znamená, že dokáže pohlcovat různé látky. Díky těmto vlastnostem má široké využití v kosmetice, potravinářství, stavebnictví a ve vinařství. Bentonit je to hornina zemité struktury, obyčejně bílá, šedá až světle zelená. Při čerstvém řezu má voskový lesk. Charakteristická je zejména svým bobtnáním při styku s vlhkostí, které může dosáhnout i 12násobného nárůstu objemu. Bentonity vznikají rozpadem vulkanického skla a popela v alkalickém, nejčastěji mořském nebo jezerním prostředí za vzniku smektitových minerálů.

Výskyt

V Československu se již před druhou světovou válkou těžila tato zemina v oblasti Branian u Mostu. Výsledkem intenzivního geologického výzkumu bylo objevení vydatných ložisek kvalitních bentonitů především na východním Slovensku, kde předpokládané zásoby ve výši 12 milionů. tun. Postupně se objevila další ložiska, zejména na středním Slovensku. Prognosticky se zásoby slovenských bentonitů odhadují až na 70 milionů. tun, čímž Slovensko získává význačné postavení nejen v těžbě, ale také ve výskytu těchto zemin v evropském měřítku. Na východním Slovensku jsou největší ložiska této suroviny v oblasti Vlaštovců a Fintic. Byly objeveny pozoruhodné zásoby bentonitu na středním Slovensku, v Žiarské kotlině, v lokalitě Jelšový Potok. Tento bentonit svým strukturálním složením připomíná známý montmorillonit Wyoming z USA, který na základě své čistoty a krystalografické dokonalosti je zařazen mezi standardizační minerály používané ke studiu vztahů mezi strukturou a vlastnostmi. Surovina u Jelšova Potoku je velmi výhodně uložena je homogenní a má vynikající kvalitu. Asi půl kilometru od Jelšovského potoka orientačně zjistili výskyt bentonitů podobných kvalit. Ověřování výskytu v současnosti pokračuje a jeho dokončením se rozšíří zásoby tohoto kvalitního minerálu o dalších 2 až 2,5 milionu tun.

Co vlastně způsobuje atraktivní vlastnosti této suroviny?

Odpověď je jednoznačná – vysoký obsah mikrokrystalické látky montmorilionitu. Bentonit je surovina, která obsahuje převážně mikrokrystalické částice montmorillonitu, který je koloidních rozměrů. Díky němu se vyznačuje velkým měrným povrchem, schopností vyměňovat kationty a anionty a koloidně-chemickými vlastnostmi. Příčinou většiny zajímavých vlastností montmorillonitu je :

1. velký měrný povrch
2. elektrický náboj částic
3. destičkovitý tvar částic

První dva činitele dodávají montmorillonitu (a tím i bentonitu) vynikající sorpční schopnosti, následkem druhého se tato základní složka bentonitu chová jako vyměňovač iontů. je kolem 75 až 85 procent, čímž se zařaduje mezi nejkvalitnější suroviny tohoto typu na světě.  
Zdroj:Časopis Elektrón