RetroMánia - Retro magazín o ČSSR - RetroMánia https://www.retromania.sk Wed, 13 May 2026 11:50:39 +0200 RetroMania magazín o ČSSR cs-cz Tatranské železnice a lanové dráhy https://www.retromania.sk/cs/letopocet-1970-1979/tatranske-zeleznice-a-lanove-drahy-2 https://www.retromania.sk/cs/letopocet-1970-1979/tatranske-zeleznice-a-lanove-drahy-2 Tatranské železnice

Tatranské elektrické železnice tvoří jednokoľajné úzkorozchodné elektrifikované železniční tratě Poprad Tatry - Starý Smokovec - Štrbské Pleso (29,110 km) a Starý Smokovec - Tatranská Lomnica (5,950 km). První trať z Popradu do Starého Smokovce se začala stavět v roce 1906 a roku 1907 byla dostavěna. Pro technické problémy byla otevřena až 17. prosince 1908. Nahradila tzv. tatranský trolejbus (omnibus), který tam jezdil v letech 1904 - 1905. Úsek železnice ze Starého Smokovce do Tatranské Lomnice byl otevřen 16. prosince 1911 a poslední úsek, Starý Smokovec - Štrbské Pleso byl otevřen 13. srpna 1912. Od roku 1949 byla v zprávě Československých státních drah, čili od roku 1992 ve zprávě Železnic Slovenské republiky. V letech 1965 - 1969 byla rekonstruována (rekonstrukce zahrnovala také vytvoření výhybny Štôla na kilometru 26,3 sloužící hlavně na odstavování vlaků Tatranských elektrických železnic během Mistrovství světa v lyžování. Její využití posloužilo i pro odstavení pracovních vlaků a vykládku uhlí pro tatranské osady) a od roce 1970 slouží výlučně pro osobní dopravu. Jezdili zde elektrické jednotky (EMU) řady 420.95 vyrobené na počátku 70. let 20. století. Od roku 2003 byly nahrazeny novými řady 425.95 s odlišným designem, vyrobenými ve Vrútkách použitím švýcarské licence. Za dob Rakouska - Uhrorska se uvažovalo io dalších tratích, například Štrbské Pleso - Liptovský Hrádok. Tyto ambice ukončila první světová válka. Na tuto síť navazuje ozubnicová železnice Štrba - Štrbské Pleso a pozemní lanová dráha Starý Smokovec - Hrebienok, které však nejsou součástí TEŽ.

Historie v kostce

Ozubnicová železnice Štrba - Štrbské Pleso byla postavena již na existující části původní ozubnicové železnici na parní pohon a patří v Čekoslovensku k nejstarším horským železnicím svého druhu. Její výstavba trvala přesně jeden rok. Provoz parní ozubnicové železnice byla spuštěna 30 července 1896 a sloužila až do roku 1932. Ve vozovém parku v tedy byly dva parní lokomotivy, 4 osobní a 2 nákladní vozy. U parních lokomotiv je zajímavé to, že jejich konstrukce byla postavena na takzvané šikmině aby zaručovalo, že parní kotel bude během provozu ve vodorovné poloze. Osobní vozy byly dřevěné a nastupovalo se do nich ne z boku, ale z čela vozu. Na čele byla nejen malá nástupní plošina, ale nacházela se zde i ruční brzda, kterou obsluhoval zřízenec při cestě vlaku z kopce. Tedy ve směru Štbrské pleso - Štrba. Vlak se ze Štrby na Štrbské pleso přepravil zhruba za 37 minut (při naplněnosti dvou osobních vozů 100 cestujícími). Nová etapa provozu ozubnicové železnice začala v tehdejším Československu až rokem 1970.

Lanovka na Hrebienok byla součástí Tatranské elektrické železnice a do provozu byla uvedena v roce 1908. Na přepravu osob byly určeny dvě kabiny. Výškový rozdíl mezi stanicemi bylo 254 metrů. Původní trasa lanovky sloužila až do roku 1967. Následně následovala rozsáhlá rekonstrukce. Byly postaveny moderní koncové stanice ve Starém Smokovci a na Hrebienku. Poslední rekonstrukcí lanovka prošla v roce 2007.

Visutá lanová dráha z Tatranské Lomnice přes mezistanici Start až na Skalnaté pleso se začala stavět v roce 1936. Provoz započala v prosinci 1937. Současně s lanovkou na Skalnaté pleso se začal stavět i druhý úsek ze Skalnatého plesa na Lomnický štít. Lanovka byla spuštěna do provozu v roce 1940. Materiál potřebný na výstavbu vysute lanovky byl na Skalnaté pleso dovezen koňmi a na Lomnický štít byl vynášen lidmi. Na vrchol Lomnického štítu (2 634 m) bylo vyneseno téměř 300 tun stavebního materiálu. Vtej děj době vynesl jeden muž za celý týdenní na vrchol na svém hřbetě 750 kg. Na jeden výstup to činilo 63 kg co v tomto složitém horském terénu nebylo jednoduché. Lanovku stavělo přibližně 70 lidí z Lendak, Spišské Belé a Kežmarku. Jedno montážní lano neslo ve svých rukou na štít 36 mužů. Délka lana 1850 metrů. Průvěs lana dosahuje průměrně 235 metrů. Sklon szúpania činí přibližně 515 promile. Budovy lanovek byly vytesané z kamene.

{youtube}IN74D52Kk_o{/youtube}

{youtube}2D1611T282Y{/youtube}

{youtube}PqwKw_3z--A{/youtube}

{youtube}Qunwpc4YjF4{/youtube}

{youtube}-AfRabzQAsQ{/youtube}

]]>
tester@tester.sk (R.F.K.) ČSSR 70. roky 20. storočia Sun, 28 Oct 2018 17:03:36 +0100